BUZZ – Nový člen týmu!

Tak už je to oficiálně venku!

Po prvních pár společných týdnech vám byl oficiálně představen nový člen naší rodiny MINI Paceman “BUZZ Rakeťák”!

Jak se to stalo že místo Emerického Vanu mám opět MINI? No velmi snadno – VAN měl nějaké problémy s papírama a především byl v podstatně horším stavu, něž se původně zdálo takže nastalo opětovné hledání jiného VANu. Ale pak nějak se stalo to, že jsme se dohodli na koupi ještě jednoho MINI, které by následně dostala moje malá sestřička. Takže začalo opětovné hledání a především rozhodování které. Hatch? Ne moc nepraktický pro Anyho … Cabrio? Už nění tak lákavé po 2 letech s Minnie … Clubman? Moc praktické … a pak jsem si vzpoměl že jsem vždy pokukoval po Pacemanovi – jelikož mamka má Countrymana tak vím, že je velmi pohodlné a příjemně se s ním jezdí! Paceman také dokonce splňuje to, že je stále nepraktický díky 3 dveřím. tak bylo rozhodnuto. V merku bylo pár opravdu pěkných i nějaké JCW které teda sestřička zakázala takže “pouze” S. Buzze jsem našel na internetu ve středu odpoledne a ve čtvrtek ráno jsme s Danem vyrazili k Norimberku na lov! Po relativně krátké době jsme se vraceli ve dvou autech 🙂

Buzz byl původně čistě bílý s černou střechnou a zrcátky na standartních kolech (viz. foto níže), ale věděl jsem, že pokud chci na sraz musím to trochu poladit! Grafika na polep byla připravena ještě po Minnie takže jsem se rovnou objednal. Originální kola nahradili luxusní 18″ Sparco Pro Corsa s Runflaty 225/45 a do předu přišlo LED denní svícení. S touto úpravou jsme byl již připraven vyrazit na Sraz fóra kde jsem ho oficiálně představil 🙂

Buzz jezdí úžasně a hlavně je pohodlný což se přiznám ani nevím že MINI umí 😀

Plánů je ještě spousta takže do dalšího srazu se snad ještě malinko poladí a bude i lépe znít. Zatím byl čas jen na vzhledové úpravy. Hlavně musím taky zajet na technickou a pořídit si normální SPZ 😀 … na to nějak nebyl za ty 3 týdny ještě čas …

Díky všem za super víkend a zase někdy 🙂

PS: Mamky “Pučíno” a “Buzz”

36. Minigames – Tajemný ostrov Dr. Ubla, Sázava, 1.-3.9.2017

Na první zářijový (a tradičně poslední prázdninový) víkend připadl sraz pořádaný Mini Praha. Tentokrát se konal na Sázavském ostrově. Za PocketRocket jsem se nakonec účastnil pouze já a na otočku ZuZu s Maky, ty se přijely pouze vyfotit a trochu snížit převahu classic Mini nad New (ta byla opravdu výrazná, 35 vs. 17).

Přes veškerou snahu domluvit nějaký společný páteční odjezd z Prahy to nakonec dopadlo tak, že jsme jeli pouze dva. Navíc celý pátek pršelo, takže jsme upustili i od plánu jet mimo dálnici a vzali to nejrychlejší cestou, protože na nějaké kochání se střechou dole to vážně nebylo. Po příjezdu do kempu jsme se ubytovali v poměrně pěkném hotelu (část lidí bydlela i v chatkách v kempu), zaregistrovali se a během večeře se pozdravili a pokecali s ostatními. Moc nás nebylo, poměrně dost lidí dorazilo až v sobotu ráno.

Sobotní ráno vypadalo mnohem nadějněji, než páteční den (a nakonec nám to fakt vyšlo a celý den nespadla ani kapka). Po snídani jsme všichni přesunuli auta na hromadné focení, na které k mému překvapení dorazily i obě moje holky :-), proběhlo několik formací pro dron (auta, lidi, lidi s auty, “hlavně ať je vidět ta reklama na sponzora” 😀 a podobně) a pak jsme vytvořili frontu před startovní čárou. Ti ohleduplnější nestartovali kvůli každé blbině a občas ta auta prostě postrčili :-D.

 

Ještě před startem jsme si zformovali partičku pěti aut ve složení já, Honza Truhlář, Trojanovi a Kejřovi a v této sestavě absolvovali celou trasu. První otázka nás čekala hned na startu, registrační značka prvního vyrobeného vozu MINI. Kdo by nevěděl, tak 621 AOK. Další úkol byl u nějakého zastrčeného nádraží, kde byla záležitost jménem “Zabij si své rajče”. Byl to had z novodurových trubek, nahoru se vhodilo rajče nebo hroznové víno dle výběru a dole čekal soutěžící s kladivem, soustředící se na to, až z dolního konce trubky vypadne ono rajče, aby ho mohl proměnit v kečup. Ve většině případů však následoval úder do prázdna, zatímco rajče se vítězoslavně odkutálelo do bezpečí :-D.

Pak trasa pokračovala kolem hradu Český Šternberk, pod nímž jsme se zastavili na oběd. Třetí a čtvrtý úkol byl na dalším stanovišti. Jednak spočítat počet hasičských přileb za vitrínou, kde byla výstava hasičského vybavení z historie místní jednotky hasičů, jednak přiřadit kreslené karikatury (smajlíky) aut k jejich skutečným fotografiím. Já jsem v mezičase neodolal a spřátelil se s místním kocourem :-).

Dále nás trasa zavedla kousek od Divišova na plochou dráhu. Pro většinu z nás to byla poměrně novinka, neboť na mokrém písku člověk často nejezdí a nebylo žádné kolečko na zkoušku, rovnou se jelo na čas. Dvě kola s pevným startem. Můj výsledek byl 51:22, což byl v danou chvíli čtvrtý nejlepší čas. Po odjetí měřeného kola byl prostor na jízdy mimo soutěž, tak jsem neodolal a dal si to ještě jednou, tentokrát za 47:53! Jak se později ukázalo, to byl nejlepší čas vůbec, včetně všech jízd mimo soutěž, ale to se stejně nepočítá. Tak jen upřesním, že nejvíc nejlepší na ploché dráze byl Worry, tímto mu gratuluji.

Pak už nás itinerář vedl zpět do Sázavy do Huti František, kde na nás kromě prohlídky čekal předposlední úkol, zjistit obyvatele jedné z pecí. Byl jím skřítek Kerblík. Poslední úkol byl již přímo v kempu. Vylovit z krabice svazek klíčů a odemknout jím kufr classica. Špatný svazek se však musel vrátit zpět do krabice. Já měl štěstí a hned druhý svazek byl ten správný. Pak už následoval odpočinek, zábava s ostatními, probírání dojmů a zážitků z rallye, večeře a čekání na vyhlášení.

Kolem tři čtvrtě na devět jsme se dočkali a začalo vyhlašování výsledků. Vysloužil jsem si třetí místo v ploché dráze v kategorii New Mini, což mě velice potěšilo. V celkovém pořadí jsem skončil na 19. místě. Po předání cen se lidi začali rozprchávat, někteří domů, jiní na hotel, takže jsem to v půl jedenácté už také zabalil a šel spát.

V neděli ráno už jsme jen posnídali, pozdravili jsme se s tím zbytkem, co tu vydržel až do samého konce, potvrdili si, že se s většinou lidí uvidíme již za měsíc, a vyrazili do svých domovů. Tenhle sraz byl celkem povedený, Mini Praha si vždy dává záležet hlavně na pěkném ubytování, což se docela podařilo. Ti, kdo nedorazili, mohou litovat. Tak snad za měsíc bude účast hojnější, ať těm classicům ukážeme, že i New Mini majitelé jsou srdcaři a nenechají se zahanbit :-).

Passe de la Suisse trip, 11.-13.8.2017

Zrodil se mi v hlavě nápad na projetí několika švýcarských horských průsmyků během 3-4 dní. Pár už jsem jich měl možnost projet, bohužel ani jednou v Mini nebo v cabriu. A jelikož je Švýcarsko má srdeční záležitost, od myšlenky nebylo daleko k činům. Cesta se postupně utvářela k nějakému rozumně zvládnutelnému počtu kilometrů, aby to pořád bylo ještě o radosti a kochání a ne o honění se, abychom to stihli, což se, myslím, nakonec povedlo dokonale. Zrovna tak se postupně měnil počet účastníků, až jsme nakonec vyrazili v trochu komorním složení tří posádek.

Finální složení tedy bylo následující:

Za PocketRocket já a jcw cabrio, Losíček s Ivou a jcw roadster “Minnie” a pak ještě Skalda se ženou a jcw Clubmanem, kteří se k nám přidali na základě výzvy na Mini fóru. První den byl v podstatě jen o cestě do Churwaldenu, který jsme zvolili jako ideální výchozí místo, abychom v sobotu mohli vyrazit přímo do průsmyků. Každý jsme vyráželi z Prahy v jiný čas, takže jsme se sešli až večer/v noci na místě. Cesta celkem ubíhala, bohužel však skoro celá propršela. Já jsem měl po prvním dnu najeto 687 km za 7:04 čistého času a se spotřebou 7,9 l/100 km.

V sobotu po snídani jsme se vydali do samotných průsmyků. Vyráželi jsme krátce před desátou hodinou. Podle předpovědi se mělo vypršet během noci a přes den už mělo být hezky, což nakonec vyšlo a my mohli po pár prvních kilometrech stáhnout střechu a po zbytek dne už nahoru nešla. Původní plán byly tři průsmyky, cestou mi ale navigace kvůli koloně v San Bernardino tunelu nabídla časově stejnou trasu, ale přes průsmyk, čehož jsme rádi využili. Naše trasa tedy byla Churwalden – San Bernardino Pass – Gotthard Pass – Furka Pass – Grimsel Pass – Iseltwald. Cesta ubíhala bez problémů, počasí bylo skvělé, jen nahoře v průsmycích občas bylo poněkud chladno, ale sluníčko svítilo a my si užívali každou zatáčku a parádní výhledy. Provoz nebyl nijak extrémní, takže až na občasné zdržení za nějakým tím autobusem jsme se nemuseli táhnout v kolonách a cestu jsme si tak náležitě užili. Oběd jsme si dali v Gotthard Passu, což pro nás byla asi polovina cesty. Moc jsme si pochutnali a navíc pokecali se dvěma číšníky – Slováky. V Grimsel Passu jsme hromadně navštívili jeskyni s výstavou krystalů nalezených v okolních horách. Po příjezdu do Iseltwaldu krátce před sedmou odpolední jsme se přihlásili do ubytování – na slámě! Třetina osazenstva si nakonec ze zdravotních důvodů u příjemné majitelky domluvila standardní pokoj, zatímco já, Losíček a Iva jsme si připravili místo na spaní, abychom v noci už mohli pouze zaplout do spacáku a nerušili ostatní. V plánu totiž byla ještě návštěva Bernu se zastávkou u mé tety v Belpu. Paní majitelka nám prozradila, že mimo sezónu prostory slouží jako klasická stáj pro krávy. Přes léto jsou krávy na pastvinách a vyčištěné stáje slouží jako ubytování pro turisty – a že tu mají celkem plno! Po druhém dnu mi statistiky ukazovaly 294 km za 5:34 čistého času při spotřebě 8,8 l/100 km. K tomu jsme přidali ještě 130 km a dvě hodiny cesty do Bernu a zpět. Cestou jsme se zastavili u tety, která nás všechny pozvala na kafe, a pak se podívali ještě do Bernu, kde jsme si dali večeři. Chtěli jsme stihnout lanovku z Marzili, bohužel jsme o čtvrt hodiny prošvihli provozní dobu. Centrum města je totiž na kopci a parkovali jsme dole u řeky a mají tu podobnou lanovku, jako v Praze na Petřín. Někdy před půlnocí jsme dorazili zpět do ubytování a odpadli jsme všichni do pelechů. Před ulehnutím k nám přiběhlo malé a roztomilé koťátko, z čehož jsem měl radost, nakonec ale dalo přednost Ivě a dělalo jí společnost celou noc až do rána :-D.

V neděli byla v plánu cesta domů přes poslední dva průsmyky. Po snídani jsme zaplatili ubytování, dali si sprchu, kterou jsme v noci už nestihli, a šli se ještě projít po vesnici. Iva se těšila na racky, které tu fotila v zimě, ale potkali jsme jen kachny. Pokoupili jsme pár místních produktů (sýry atd.) a podívali se k jezeru (Brienzersee). Potom jsme se rozloučili s Clubmaní posádkou, jelikož měli delší volno a rozhodli se vracet se do ČR později, a vyrazili jsme na cestu. Pro dnešek Iseltwald – Susten Pass – Klausen Pass – Praha. Cesta opět byla bezproblémová, pouze v Susten Pass jsme potkali motorkáře, který nedobrzdil auto před sebou a musela pro něj letět helikoptéra. Je pravda, že někteří motorkáři si tu svým stylem jízdy celkem koledovali. Podle všeho však přežil, tak snad nakonec vše ok. My jsme měli štěstí v neštěstí, neboť podle zpráv byl následně Susten Pass hodinu zavřený. V Klausen Pass jsme se zastavili na oběd a pak už pokračovali po dálnicích směr ČR. Tady musím zmínit svůj rychlostní rekord – v Německu na dálnici tachometrových 240 km/h se staženou střechou. Cesta ubíhala bez problémů, provoz byl překvapivě pohodový. Domů jsme dorazili kolem půl dvanácté a já měl v kolech 853 km se spotřebou 9,5 l/100 km a 9:23 čistého času.

Závěrem musím poděkovat všem za skvělou společnost, myslím, že jsme si to všichni dostatečně užili. No a další akce na sebe nenechají dlouho čekat, v září jsou hned dva MINI srazy. Takže ahoj na další společné Miniakci.

 

 

 

Úspěšné otevření Gumárny a cesta na Mini sraz

Rok se sešel s rokem a blížil se další každoroční Mini sraz, tentokrát v Trutnově.
Původní plán byl jako vždy v pátek příjezd, pokecat,nějaký ten drinčík. V sobotu jízda,úkoly a večer vyhlášení a v neděli domů. Ale nakonec původní plán byl trošku jiný. Losíček otevíral svůj bar, takže tam zbytek teamu nemohl chybět. 🙂 Otevření proběhlo úspěšně,zapití taky. Davča s Ondrou si střihli napínavej finiš v bowlingu o 1 místo, zatímco někteří u toho spíš podle hodů hráli basketbal.. :))

Druhý den jsme se po probuzení vydali na sraz. Cesta až na pár kolon a drobných zdržení proběhla v pořádku, bohužel jsme přijeli na sraz pozdě a rallye a její úkoly jsme už nestihli. Nedalo se nic dělat, počasí nám přálo, svítilo slunko a bylo teplo,takže jsme se šli natáhnout k vodě a vítat postupné navrátivce. Proběhlo pár drinčíků,Marťas znaven od sluníčka(ehm ehm) se rozhodl se na chvíli utábořit u svého Miníka, takže jsme ho opatrovali,aby mu nebyla zimenka a měl pohodlí :))
Všeobecně se obě akce povedly a už se těším,až se příští rok zase sejdem na příštím srazu(tentokrát snad s včasným příjezdem a úkoly) 🙂

Howgh

 

MINI JCW Roadshow 2017

Další skvělou akcí, které se nám podařilo se zúčastnit, byla John Cooper Works roadshow pořádaná přímo MINI ČR. Akce byla pouze dva dny, první den jsem byl na cestě ze Švýcarska, takže volba padla na druhý den a poslední možný termín, tedy 29.6.2017 od 17:00. Podařilo se nám domluvit pro všechny stejný termín, Losíčkovi do toho však nakonec něco vlezlo, takže jsme jeli pouze dvě posádky – já a Dan.

Akce to byla opravdu velkolepá, cílem bylo představit účastníkům všechny dostupné modely MINI v JCW motorizaci, Clubman a Countryman navíc s pohonem All4. Po příjezdu na mostecký polygon na nás čekal poměrně bohatý catering a lákavě vyrovnaná řada Miníků, kteří jen volali “pojď se projet”. Nemuseli říkat dvakrát.

Program byl rozdělen do čtyř částí a účastníci do tří skupin. Naše skupina začala scénickou jízdou, což byl zhruba 16 km okruh obsahující město, okresky i dálnici. Každý se během trasy svezl ve dvou z dostupných modelů – naše posádka Countryman a Clubman. První jel instruktor, ale nenechte se zmást, rozhodně nás nebrzdil, naopak bylo cílem si jízdu a vlastnosti MINI náležitě užít. Perlička na celé trase byl skokánek, na němž se při projetí 120-130 km/h MINI skutečně na okamžik vzneslo do vzduchu, pěkný adrenalin.

Po návratu zpět na polygon jsme se prostřídali s ostatními skupinami a čekala nás připravená trasa na malém okruhu. Retardéry, šikany, z kopce, do kopce, mezi kužely… Moc pěkně připravená trasa, která ukázala možnosti všech MINI. S každým modelem jsme si projeli dvě kola a pak vyměnili za další model.

Další (a poslední řidičská) část byla kluzná plocha simulující přetáčivý smyk a vodní stěny, kterým jsme se po vyrovnání smyku měli vyhnout. Opět si každý vyzkoušel všechny modely. Zde musím konstatovat, že možná malý vliv na průběh každého smyku měla rychlost obsluhy trhací plošiny, někoho to rozhodilo slušně, někdy se zkrátka úplně netrefil do správného okamžiku a celý smyk tak byl těžká pohodička :-D.

Úplně poslední část bylo fyzické představení nového Clubmana JCW All4 a Countrymana JCW All4 (se super stanem na střechu) a zodpovězení otázek.

Abych za sebe zhodnotil jednotlivé modely – během scénické jízdy bych řekl, že není příliš pocitový rozdíl mezi mezi mým cabriem, Clubmanem nebo Countrymanem. Výkon má všechno stejný a za běžného provozu jsem si ani neuvědomoval, který model vlastně řídím. Ne tak na okruhu. Tam už byl rozdíl výrazně znatelný a za sebe Countrymana na okruh nebrat. Daní za vyšší karoserii a poněkud rodinnější auto je přílišná ztráta sportovních vlastností a projet si tím dravěji zatáčku za zdravého skřípění gum je téměř nemožné. Naopak mě velice překvapil clubman, tam jsem čekal nevýhodu oproti hatchi nebo cabriu a ona se žádná nekonala. Clubmana jsem si užil asi nejvíc. No a na kluzné ploše mi zase přišlo, že clubman si z nějakého důvodu jako jediný dělal, co chtěl, ostatní modely mi přišly znatelně ovladatelnější.

Závěrem musím zopakovat, že to celé byla opravdu super akce, pro řidiče bez výrazných omezení a s dostatečným prostorem si všechny modely vyzkoušet v takřka jakékoliv situaci. Všechny palce nahoru (a kdybych MINI neměl, po téhle akci si nějaké jdu rovnou objednat). No a úplně na závěr se musím pochlubit, že jsem si mohl vyzkoušet i nového Countrymana plug-in hybrid. Velmi zvláštní pocit. Ale ta elektřina, ta jako fakt JEDE! 🙂

Britská rally Kokořín 5, 3.6.2017

Naskytla se možnost zůčastnit se akce Britská rally Kokořín, kterou již pátým rokem pořádá Lotus-club.cz. Nejprve mě zarazilo, proč se na fóru objevila pozvánka, když dnešní mini přece jen už není moc britské, nakonec se ale ukázalo, že akce se mohou po vzoru bitvy o Británii (což byl podtitul akce) zúčastnit vozy nejen britské, ale i německé a italské výroby.

Domluvili jsme se tedy s ostatními a na akci vyrazili dvě posádky za PocketRocket (jedna v čele se mnou, druhá v čele s Danem), dále big_ben_cz z minifóra a nakonec řady MINI doplnil ještě jeden černý Miník, se kterým jsme se domluvili na facebooku. Jako zastoupení MINI komunity celkem slušné složení. Všichni jsme společně do Všenor vyráželi od benzínky na Strakonické. Na místě jsme se kromě vozů dalších účastníků mohli pokochat i exponáty majitele Olympia wellnes centra, odkud se startovalo, podnikatele Richarda Chlada. K vidění bylo mnoho sporťáků, Rolls Royce, Hummer, Bugatti Veyron, Bentley a mnoho dalších skvostů.

Celá akce byla opravdu povedená a jako perlička na dortu moje posádka nějakým zázrakem ukořistila první místo, takže MINI jsme doufám neudělali ostudu :-). Příště snad dorazíme v ještě větším počtu, tahle akce rozhodně stojí za návštěvu.

MINI Trip Přerov

Předpověď na víkend – déšť … realita? Slunečno!

Krásný víkend na cestu do Přerova na oslavu Davidových narozenin. Krom pár přeháněk cestou dokonalé počasí.

Výsledek za tento týden 13 hodin 43 minut bez střechy!

Domů » MINI Trip Přerov » MINI Trip Přerov
IMG_4475.jpg
IMG_6106.jpg
IMG_6115.jpg
DJI_0043.jpg
IMG_6124.jpg
IMG_6126.jpg
IMG_6137.jpg
IMG_6138.jpg
IMG_6141.jpg
DJI_0055.jpg
IMG_6148.jpg

Držák na klíčky pro 2. Generaci MINI

Dovolujeme si Vám představit novou rubriku Tuning 😀 Ve které můžete najít různé vychytávky pro naše Milášky 🙂

První co bychom Vám chtěli představit je drobnost která potřeší – držák klíčků na stěnu.

V současné době si hrajeme s prototypem, nicméně i ten si můžete stáhnout a vytisknout. Do budoucna bude i možnost zakoupení přímo na našich stránkách!

Veškeré informace k tisku můžene najít na DIY stránce Thingiverse!

http://www.thingiverse.com/thing:2286578

Motokáry – Praga aréna 1.5.2017

 

Tak jsme si dali malí MINI srázek na motokárách a zjistili kdo je nejrychlejší … což je Fido 😀 Takže gratulace!!

Domů » Motokáry - Praga aréna 1.5.2017 » Motokáry 1.5.2017
IMG_3841.JPG
IMG_3844.JPG
IMG_3852.JPG
IMG_3855.JPG
IMG_3856.JPG
IMG_3857.JPG
IMG_3860.JPG
IMG_3864.JPG
IMG_3867.JPG
IMG_3879.JPG
IMG_3902.JPG
18238931_10210940709411528_3699445176348075596_o-2.jpg

 

Svatba Petra a Verči 👰🏼🤵🏻

Dne 22.4.2017 se naši přátelé a Miníkáři spojili do krásného sňatku. Nechť vás provází síla a hodně štěstí zdraví a Mini Mimi radostí.

Domů » Svatba Petra a Verči 👰🏼🤵🏻 » Svatba Petra a Verči
fullsizeoutput_1e28.jpeg
fullsizeoutput_1e29.jpeg
fullsizeoutput_1e2a.jpeg
wed2.jpg
wed5.jpg
wed6.jpg
wedding1.jpg
18056376_10209013208315913_764030661976195311_o.jpg
DSC_4171.jpg
DSC_4188.jpg
DSC_4192.jpg
DSC_4220.jpg
DSC_4224.jpg
DSC_4229.jpg
DSC_4249.jpg
DSC_4253.jpg
DSC_4255.jpg
DSC_4271.jpg
DSC_4587.jpg
MINI.jpg
_DSC9575 (1).jpg
_DSC9575.jpg
foto-112.jpg